Jděte přece!
ÚVOD : DVĚ SKUPINY V JEDNÉ CÍRKVI
Nejprve si přečteme verše. Máme vírou a ve víře jít. A víra je nutností života. A to zvláště pro lid, který vejde do zaslíbené nebeské vlasti. Tak tomu bylo při starém Izraeli. A tak tomu bude při duchovním Izraeli, v této poslední generaci. Nyní v tomto úvodu se přečteme těchto veršů z Božího slov. Gal 6,6-10 :
„Zdílejž se pak ten, který naučení přijímá v slovu s tím, od kohož naučení béře, vším statkem.
Nemylte se, Bůhť nebude oklamán; nebo cožkoli rozsíval by člověk, toť bude i žíti.
Nebo, kdož rozsívá tělu svému, z těla žíti bude porušení; ale kdož rozsívá Duchu, z Duchať život žíti bude život věčný.
Činíce pak dobře, neoblevujme; nebo časem svým budeme žíti, neustávajíce.
A protož dokud čas máme, čiňme dobře všechněm, nejvíce pak domácím víry,“
Zdílejte se...! První výzva, jsme adventisté sedmého dne. A je nám řečeno: „… Hledejte těch svrních věcí...“ A dále: „Hledejte nejprve království Božího a jeho spravedlnosti...“ O co se tedy máme zdílet. O to, co je nám nebesy dáno. O poselství, které jsme od Boha obdrželi, pro všechny lidi na této zemi. (Zj 14,6-12) Neboť pouze v v tomto poselství o Ospravedlnění z víry je pro každého záchrana. V tomto poselství je hodnota věčného života. A další verš:
„… Bůh nebude oklamán...“ Ve smyslu předchozího verše. V čem není možné, aby Bůh nebyl oklamán? Následující verš podává vysvětlení.
„Nebo kdož rozsívá tělu svému, z těla svého bude žíti porušení; ale kdož rozsívá Duchu, z Duchať žíti bude život věčný.
Zde jsou dvě skupin adventistů sedmého dne. Jedni jsou tělesní a druzí jsou duchovní. Obě dvě skupiny „… rozsívají…“ svým životem, svou službou a svým vlivem. Říká se: „Když dva dělají totéž, není to totéž.“ Vysvětleme si toto přísloví k odpovědi, co chceme vědět. 1 Kor 2,14 13.14 :
„Ale tělesný člověk nechápe těch věcí, kteréž jsou z Ducha Božího;…, kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest.., protože ony duchovnš mají být rozsuzovány.“
Tělesný člověk nikdy nepochopí duchovní poselství trojandělského poselství, nikdy nebude a nemůže mít zkušenost „... s věčným evangeliem. ...“ To všechno je jemu skryté.
„Činíce pak dobře, neoblevujme;….“ Tato slova jsou zaslíbením. Protože, není to lehké žít věrným a oddaným Božímu poselství, duchovně smýšlejícím. Mezi tělesně smýšlejícími. Lidmi těla, časnosti, způsobu pobožnosti a světa.
„… dokud čas máme...“ A přesto výzva, vyzvá vzhledem k času. A je zde ještě jedno vážné upozornění. Pamatujte nejvíce na „… domácí víry.“ A komu je toto řečeno? Na to odpovídá 1 verš:
„… vy duchovní napravte...“ To poselství Třetího anděla, zazní nejprve v této církvi Adventisté sedmého dne. A tak tomu bylo i v roce 1888, a tak tomu je a bude i v těchto dnech.
I. ČÁST. „... JDĚTE PŘEDCE !“
2 Moj 14,15 :
„I řekl Hospodin Mojžíšovi: Co voláš ke mně? Mluv k synům Izraelským, ať jsou předce.“
Bůh nás dovedl s tímto poselstvím až sem. V této víře a k těmto zkušenostech, ale do nesnází, bolestí i zklamání. K modlitbám a k hledání. A napomíná : Nezoufej – Neklesej na mysli ! Vírou jdi! A říká jak. Zdvihni svou hůl nad to Rudé moře, a otevře se tobě i Izraeli cesta. A to jsou slova pro nás. To, co musíme a co je nezbytné pro naší záchranu: Mít víru – Pozdvihnout ruku víry a dotknout se ruky Boží k činu. Neboť náš Bůh od nás chce to, co On od nás chce. Projev víry, pro který bude jednat. PROTO : Jen vírou jsme tím, kým jme. A v tom máme být jednotní :
Pro poselství, které obdržel každý z nás. Pro poznání, k němuž byl přiveden každý z nás. Pro víru, za kterou je zodpovědný každý z nás. Pro Ducha svatého, který byl zaslíben každému z nás. Pro Božího proroka, který byl daný této církvi, a tedy ku pomoci každému z nás. Je napsáno: Vy v těchto věcech, v tomto duchovním bohatství a poznání nemáte žádného nedostatku. A když ve víře v Boží milosti i moci rosteme. Je to Duch svatý který uskutečňuje v nás tento růst až do uskutečnění nám daného poselství, nám daného zaslíbení. Proto jsme zodpovědní za svou víru, neboť na nás bylo, jakou jsme dali možnost svému Bohu.
Tak jak Pán Ježíš řekl: „... Kdo prosí, ten béře...“
Když vírou a ve víře nejdeme, nikam nedojdeme, cíle své cesty nevidíme a nikdy ho nespatříme.
Proto když bojovat nebudeme, nikdy se zdárnými bojovníky nestaneme a také nikdy nezvítězíme.
A modlitba stoupá ke stropu a náboženství Ježíše Krista je jen v naší mysli. Je tomu tak? Přesvědčme se.
Probíráme poslední biblické úkoly na toto čtvrtletí podle knihy Galatským s tématem: o Ospravedlnění z víry. Nanejvýš důležité téma, je otázkou našeho věčného osudu. Kde budu? – Kde skončím? – Kdo je mým pánem?
Ospravedlnění z víry jsme probírali v roce 1995 ve 3 čtvrtletí.
Stejné téma z epištoly Galatským jsme probírali v roce 2011 ve 2 čtvrtletí.
A pro naléhavost času tuto epištolu ke Galatským probíráme v r 2017 ve 3 čtvrtletí.
Otázkou může být: Jak Ospravedlnění z víry rozumíme? Vždyť správné pochopení tohoto věroučného článku a uvedení do svého života je skutečností toho, zde budu pro věčnost zachráněn, a nebo nikoli.
A tou druhou otázkou je : Naučení. V roce 1888 na Generální konferenci v Minneaplis toto poselství o Ospravedlnění z víry bylo předneseno bratrem Waggonerem a Jonesem. Jak to, že nebylo přijato? I když na straně těchto bratří stála sestra Whihteová a po 10 let bylo zvěstováno – až umlklo a upadlo v zapomenutí.
A Boží prorok píše, že si z této bolestné zkušenosti máme vzít ponaučení, a dále říká: že když přijde po druhé, že znovu bude toto poselství nepřijato, znovu bude vykřičeno a označeno za falešné světlo. Ale! Už tomuto andělu ze Zj 18,1 nebude překaženo. A dílo Boží bude dokončeno. Otázkou je: Jak to, že poselství o Ospravedlnění z víry nebude přijato. Když celá církev se tomuto poselství tak opravdově v tak krátkém čase se tomuto tématu po 3 x věnovala ?
Protože pro tělesného člověka není možné pochopit duchovní pravdy. (1 Kor 2,4)
A tak tu máme dvě skupiny, těch, kteří tvoří tuto církev adventistů sedmého dne. Poselství Třetího anděla o Ospravedlnění, které zachvívá touto zemí. Kolik z nás b toto radši neslyšelo, a kolik je těch, kteří by o tom ani nevědělo?
A tak mnozí chtějí být spaseni, a nic proto nechtějí udělat.
Mnozí mohou být v této církvi adventistů sedmého dne, ale bez poselství třetího anděla, které se nestalo jejich duchovní zkušeností jsou jako muž bez rukou, který se nenaučil chodit. A to, co umí je, že dokáže dobře spát. A nad jeho postelí je nápis : Nemluvit – Nerušit – Nebudit ! Mat 25,12.
Toto poselství Ospravedlnění z víry, to se nedá naučit, abychom došli spásy věčného života. Tímto poselství musíme žít ! Tato slova řekl Mojžíš i Pán Ježíš :
Vy každým mým slovem musíte žít….
Slova bez života jsou prázdnou a nafouklou bublinou.
Čtu z knihy bratra Daniellse předsedy Generální konference, současníka sestry Witheové. „Kristus naše spravedlnost“ :
„V roce 1888 bylo k společenství adventistů sedmého dne posláno velmi jasné probuzenecké poselství. Bylo označeno jako poselství o „Ospravedlnění skrze víru… Při zaslepení a otupení našich srdcí jsme vybočili z této cesty velmi daleko a o mnoho let jsme se opozdili v osvojení této nádherné pravdy. Ale po celou dobu náš velký Vůdce volal svůj lid, aby přijal tuto velkou zásadu evangelia…
Dříve nebo později (tyto pravdy) budou pochopeny, přijaty a zaujmou správné místo. (film natočený na jedno z vidění Božího proroka : „Co se mohlo stát a nestalo, to se může stát a to se stane.“ který jsme mohli shlédnout před než začala Generální konference v roce 2015. Dál bratr píše: Proto je třeba očekávat, že poselství – spravedlnost skrze víru -které se objevilo v církvi v roce 1888, zabere převládající místo v závěrečném období tohoto velkého hnutí, ke kterému patříme.“
Nepochybuji ani v nejmenším, že toto je skutečností v našich dnech !
Jednou bratr Kovařík zde v této modlitebně při svém kázání pronesl tuto větu:
„Laodicejští jsou šťastní, že neví...“ Skutečně, jsou šťastní, ale jen do té chvíle, kdy to, co neví, se stane skutečností !
II. ČÁST : NEPOCHYBUJ !
A my musíme vědět. Přečteme si k tomu tato slova.
Jak 1,5-8 :
„Jetliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž ji od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu.
Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
Nedomnívej se zajisté člověk ten, co by vzíti měl ode Pána.
Muž dvojí mysli je neustavičný ve všech cestách svých.“
Rozhodně lid konce, poslední generace lidí na této zemi. Boží lid na hranici Nové země a očekávající Nové nebe. Adventisté sedmého dne, kteří se oblékají do Zj, 19,8: „… čistého a stkoucího kmentu Kristovy spravedlnosti...“ A přesto zde čteme tato slova : „…. Žádejte od Boha moudrosti...“ Proč? Najdeme si podobnou výzvu. A to také do těchto dnů, ve kterých se nacházíme.
V tomto verši vidíme také dvě skupiny v církvi adventistů sedmého dne. Jedni, kteří zanedbali dny své přípravy, a kteří upadají stále v horší a horší. A ti, kteří rostou v Boží milosti a stále více a zřetelněji představují charakter Ježíše Krista. Svého Vůdce a svého Mistra. (Zj,22,11) A nyní, o jakou moudrost, o kterou mají žádat. Přečteme si to. Luk 1,77 :
„Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich.“
O jakou tedy moudrost jde. O životní moudrost, která je nám nutná ke spasení. Jde o život ve věrnosti – v poslušnosti – a bezhříšnosti. S hříchem Bůh nezachrání ani jediného člověka. Jdeme k dalšímu verši.
„Nepochybuj !...“ Vezmi Boha za slova a ber Jeho slova vážně. Když Hospodin něco říká, tak je to přesně tak, jak to říká. A my Jeho slova musíme přijímat do svého života, jako skutečná a Jím v nás uskutečněná. A dále je řečeno, jestliže o tom pochybujeme: Nic se v nás nestane, ale také moc nedostaneme.
„Muž dvojí mysli...“A tento poslední text této pasáže nás znovu uvádí do církve adventistů sedmého dne. A to právě k těm, kteří pochybují. A vystihuje jejich charakter. Jsem nestálí, polovičatí, hrají to na obě dvě strany. Perou se sami v sobě. To jsou ti, kteří nezvítězili z milosti Boží za spolupráce s moci Boží sami nad sebou. Pochybovali a nevzali. Věřili, ale vírou nežili.
Ale my chceme věřit. Co z toho máme, když nevěříme. A my chceme žít. Co bychom z tohoto života měli, kdybychom pro věčnost nežili ? Každý, rozhodně každý, kdo nevěří a vírou nežije. Každý takový na konci svého života zapláče ! Budeme tedy žít pro poselství dnes od Boha nám dané. Tak jsem jej přijal, tak jej dávám. Život víry je tak skutečný, jak skutečná jsou slova našeho Hospodina, Boha a Pána.
Sk 1,8 :
„Ale přijměte moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země.“
Takto mluví Pán Ježíš ke svým učedníkům, když od nich odchází. A nyní si řekneme tato slova Pána Ježíše jak promlouvá k nám, kdy přichází :
„Ale nyní přijměte pozdní déšť Ducha svatého, který na vás přichází, a budete mi svědkévé, v našich sborech, v celé církvi, i mezi jinověrci, a v tomto posledním čase, až do všech končin země.“
Otázkou pro nás tedy je :
Kdo tedy my adventisté sedmého dne jsme? Svědkové konce s poselstvím konce. Zde je řečeno kdo jsme : Křesťané – Adventisté sedmého dne – Fundamentalisté. A dále čteme co máme : Trojandělské poselství, poslední poselství k záchraně lidí.
A když nás nebe tímto pověřilo; jaký je náš úkol: Předat toto poselstvím všem lidem.
A za čtvrté; Bůh nás staví o skutečnosti : Kde jsme ve dnech hlasu Třetího anděla.
TAKŽE, je nám to řečeno: Jednoduše, přesně, srozumitelně a jasně. Kdo pochybuje, nic nevezme. K druhé, věčné smrti sám odsoudil sebe. Taková je pravda, a my sami od sebe nic proti ní nezmůžeme. Nevěra a vzpoura každého před námi zabila. A ne jinak tomu bude v těchto dnech !
Co k tomu říkají ti, kteří tyto dny prožili, a z jejich zkušenosti jsme se měli poučit. Boží prorok na tato slova říká RH 2. listopadu 1892 :
„Tak, jako se starozákonní Izrael po „mnoho dní“ zdržel u Kádes, než byl znovu uveden na poušť, tak adventní lid po několik let zůstal na prahu nebeského Kanánu, až poselství, jež ho tam zavedlo, bylo tímto lidem odmítnuto...“
Taylor Bunch 1937, str 107 :
„… Spolu s tímto odmítnutím umlklo hlasité volání. Může začít znovu teprve tehdy, když poselství, které mu dalo podnět ožije a bude přijato.“
Ernest Dick tajemník Generální konference 7. července 1950 :
„… jsem přesvědčen, že jestliže tato veliká pravda bude pochopena a vyučována… a také představena zřetelně a jednoduše… dodá novou moc službě a přivede k požehnanému vylití Ducha svatého…. Započne ono vytoužené poselství třetího anděla a ukončení díla.“
„Pravda o Minneapolis, W.H. Meyer, str. 61. 1994 ke knize : „1888 Re-examined.“
„Avšak úředníci Generální konference pro přijetí takové výzvy nebyli nakloněni pro přijetí takové výzvy… a oběma Misionářům absolutní mlčenlivost v této záležitosti….“ A jejich odpověď: „Nevěříme, že by bylo Božím požadavkem…. Nepotřebujeme se vracet...“
Co máme říci, Zda-li už není pravdou toto: Jak mnozí tomto lidu nemají už svědomí… Jak přemnozí v této církvi adventistů sedmého dne, už nemají rozsouzení mezi svatým a nesvatým… Jak velmi málo je těch, kteří mají čisté srdce, zdravou soudnost a nezištné pohnutky.
A nyní se Znovu vrátíme k Božímu slovu epištola
Efezským 1 kapitola, verše :
1 :
„Pavel apoštol Ježíše Krista skrze vůle Boží...“
Apoštol Pavel představuje sebe : Kdo je – A proč je.
A a to je nutností každého z nám říci : Kdo jsem, a celým jménem – A proč zde jsem, pro poselství, které nebe nám dalo k záchraně toho, nebo těch, před kterými stojím a jsem.
3 :
„Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, kterýž požehnal nám požehnáním duchovním v nebeských věcech v Kristu.“
Zde vystihuje apoštol Pavel přednost a zodpovědnost tohoto povolání a pověření k tomuto úkolu. Být Božím svědkem, který je požehnaný a druhým požehnáním. Ne proto, kdo on apoštol Pavel je – ale pro to, co od Boha má, a který, to co má, druhým dává, by i oni byli požehnaní.
4 :
„Jakož vyvolil nás v něm před ustanovením světa k tomu, abychom byli svatí a neposkvrnění před obličejem jeho v lásce.“
Bůh nenaplánoval to, co se neposlušností prvních lidí stane. Ale věděl, díky svodné vůli, co by se mohlo stát. A věděl a viděl, že přes všechno to zlé, budou zde ti, kteří Bohu budou milí a věrní, čistí a svatí.
Ale mnozí přijdou jako Nikodém. Prázdnota náboženství je unavila. Spící sbory se jim zprotivili.
5 :
Předřídiv nás k zvolení za syny skrze Ježíše Krista pro sebe, podle dobře libí vůle své.“
Znal nás a věděl o nás, a střežil kroky naše, aniž jsme to věděli a ani v nejmenším tušili. To jsou ti, kteří žili, jsouce cizí: „… bez úmluv zaslíbení.“ (Ef 1,12).
Duchovní zkušenost pro uskutečnění Boží vůle ve hlasu Třetího anděla. Apoštol Pavel mluví o těch, kteří tak činí.
6 :
„K chvále slávy milosti své, kterouž vzácné nás učinil v tom nejmilejším.“
To je žít v Boží milosti. Takto jsme Bohu vzácní pro Ježíše Krista. A to od prvního dne, až po tyto dny a až dokonce.
l
9 :
„Ne ze skutků zákona, aby se někdo nechlubil.“
Nejmenší, nejslabší a nejposlednější Bůh učinil svých svědků konce pro poselství konce
Nejmenší, nic nemají, věří a na Boha čekají. Jen v Bohu je jejich naděje, sláva, velikost a radost. Nejslabší – Sami nic, všude nic, v sobě nic – Jen na Bohu jsou zcela závislí, v Něm nalezli. V jejich Bohu je jejich všechno. A to, co denně zakouší: Nejposlednější, nechtění, odmítaní a přehlížení. Proč ? Tak tomu bude: Čím blíže budeme Bohu, tím dále budeme od těch, kteří také věří, ale vírou nežijí. Čím líže budeme Dni, kdy Pán Ježíš se navrací; tím dále budeme od těch, kteří také tak věří, ale pro skutečnost toho nežijí…..
10 :
„“Jsme zajisté jeho dílo jsouce stvořeni v Kristu Ježíši ke skutkům dobrým, kteréž Bůh připravil, abychom v nich chodili.“
A zde čteme: Bohem jsme stvořeni; k tomuto životu a k této víře.. Tedy :
Takový život víry je k vejití pro víru. Tak jak je napsáno. Am 3,7 :
„… „… Spravedlivý z víry své živ bude...“
A to je naplnění těchto slov následujícího verše :
12 :
„Abychom tak byli k chvále slávy jeho my, kteříž jsme prve naději měli v Kristu.“
Král slávy se ve slávě své navrátí, Boží děti budou v Jeho slávu proměněni.
13 :
„V kterémž i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení svého, skrze kteréž také uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení.“
A nyní Bůh odpovídána naše modlitby, na projev naší víry, na život člověka, který žije pro uskutečnění trojandělakého poselství ve hlasu třetího anděla k naplnění Božího zaslíbení. A to je přání Pána Ježíše Krista, jako i přání naše.
14 :
„Kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho.“
To je poselství pro ty, kteří jsou Duchem svatým vedeni. Závdavek Ducha svatého při křtu obdrželi, aby v milosti Boží rostli, až by v království slávy vešli.
15 :
„Protož i já, slyšev o vaší víře v Pánu Ježíši, a o lásce ke všechněm svatým.“
Bůh dobrý a laskavý slyšel křik svých dětí. Jak tehdy povolal Mojžíše k vyvedení z Egypta tělesného Izraele. Tak dnes vyvolil Jozue k uvedeni na Novou zemi pod Nové nebe duchovního Izraele.
16 :
„Nepřestávám díků činiti za vás zmínku čině o vás na modlitbách svých.“
Ó Bože dobrý, nepřestávám Ti děkovat. A toužím a prosím; chci stále více a silněji věřit. Amen.
17 :
„Aby Bůh Pána Našeho Ježíše Krista, Otec slávy, dal vám Ducha moudrosti a zjevení ku poznání jeho.“
Pane Ježíši; prosíme o Tvého svatého Duchak moudrosti pro toto zjevení. Nečiníš nic, než zjevuješ svému lidu to, co učiníš.. A to je skutečnost toho, že věříme Hospodine Tobě. Amen.
18 :
„A tak osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, kteraká by byla naděje povolání jeho, a jaké bohatství dědictví jeho v svatých.“
A zde čteme o potvrzení této modlitby. Dal nám vidět a promluvit očima víry pro naději, která je v nám daném zaslíbení.
19 :
„A kterak jest nesmírná velikost moci jeho k nám věřícím podle působení mocnosti síly jeho.“
Pro nejslabších – Pro nejmenších – Pro nejposlednější dobrý Hospodin projeví svoji sílu, moc, vlídnost a lásku.
23 :
„A všecko poddal pod nohy jeho, a plnost všecko ve všech naplňujícího.“
A taková je skutečnost. Víra došla svého uskutečnění. Láska byla odměněna Božím zaslíbením. A naděje? „U Boha není zklamaných nadějí...“
III. ČÁST : PROBLÉM – PÝCHA
Zj 3,19 :
„Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání.“
Am 3,7 :
„Nečiníť Panovník Hospodin ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům.“
BÚ 3/2017 strana 91 :
„Jedním z největších nebezpečí, jaké kesťanovi hrozí, je právě pocit duchovní pýchy.“
A Pán Ježíš říká, abychom činili pokání, a dává nám dary, které máme přijmout: Víru, Jeho charakter a Ducha svatého. V minulém úkole jsme si řekli, že Bůh nám dal pevný program na každý den, že nikdo z nám nemusí být v nevědomosti toho, co má dělat a jak má žít. V nevědomosti o tom, co od nás Pán Ježíš očekává. Otázkou tedy pro nás tedy je: Jak se při každém z nás může projevit taková duchovní pýcha. Může projevit, když tyto tři dary nepřijmeme a neuvedeme do svého života. Jak se tedy projeví?
a) 1 Tes 5,23.24: Posvěcením na těle na mysli a na duchu. A Bůh říká, že když chceme, tak je mocen to při každém z nás to učinit.
Takže duchovní pýcha se projeví tím, že jsme odvrhli zdravotní reformu. A dostavilo se světáctví, neposvěcenost a nevěra.
b) Zj 14,6-12: Trojandělské poselství. Jak se zde projevila duchovní pýcha? Nepřijetím a neuvedením tohoto poselství do svého života. Nestalo se skutečností našeho života. Čtu tato slova z biblického úkolu z 2 čtvrtletí roku 2012 strana 5 :
„Aby člověk byl evangelistou v jakémkoliv smyslu musíme chápat “… věčné evangelium...“ (trojandělské poselství) a musí mít s ním (s tímto poselstvím) osobní zkušenost...“
Jak se zde projevila naše pýcha. Poselství, které nám dalo jméno nás neoddělilo od světa a od jiných církví. A mnozí z nás splynuli se světem. A stali jsme se jen evangelijní mluvkové. A skutečnost: Nejsme těmi, kterými být máme, jsme jen „adventisté.“ Od světa neoddělení – Poslušností Božího slova neposvěcení – A Bohem nepožehnaní.
c) Zj 12.17: A to je třetí krok duchovní pýchy:
Nepohodlný prorok, i když Boží: „Co mi má co mluvit do mého života.“ Jak katolíci nenáviděli Bibli, tak mnozí členové této církve adventistů sedmého dne odmítli ze svého života Ducha proroctví. Svědectví pro církev.
Čeho se dopustili? Postavili se proti Duchu svatému a vyloučili sami sebe z této církve. Stali se pouhými členy v této církvi. Otázkou pro nás je: Proč zůstávají v této církvi? Co je tu drží ? Strach – Sebeklam – A satan.
Strach : Bojí se následků odejít jako Jidáš. Mají strach z následků to, čeho se dopustili.
Sebeklam : Klamou sebe lacinou milostí. Satan je uvrhl do tohoto bludu.
Satan : satan je rád, protože tato břemena v církvi jsou jeho dobrými pomocníky.
Slova anděla, kterých řekl sestře Whiteové : „Připravte se. Připravte se! Připravte se ! Vy nejste připraveni.“ Na co se máme připravit? A proč nejsme připraveni ? Proč mnozí z této církve adventistů sedmého dne nejsou připraveni, To jsme si řekli. Otázkou ovšem pro nás je : Proč tato trojnásobná výzva? Jistě, je stále zesilující, naléhavější, ale proč? Zkusme si odpovědět :
a) Minulost. Poučili jsme se z roku 1888? Buďte tedy připraveni na to, co je před vámi.
b) Přítomnost. Připravte se na to, aby když bude vydán nedělní zákon, abyste mohli být zapečetěni.
c) Budoucnost. Vydání nedělního zákona. Mat 25,6. Výkřik. V tom okamžiku se probudí všechny panny. A ti bratři a ty sestry, kteří byli připraveni obdrží pečeť Boha živého.
Když Bůh mluví, pak je na nás, abychom slyšeli – A, poslechli! AS je pravdy, že mnozí z nás nemusí slyšet, protože se nenaučili poslouchat!
Minneapolis – Rok 1888. Poselství o Ospravedlnění z víry bylo 10 let předkládáno vedoucím v církvi, bratřím i sestrám. Bylo některými bratry a sestrami přijato. Ale většinou vedoucích a členů církve odmítnuto, zavrženo. A těm svědkům, kteří se odvolávali na toto poselství bylo přikázáno : „… absolutní mlčení o této věci...“ – až i upadlo v zapomenutí.
A co my? Poučili jsme se z té chyby, kdy tito bratři neprojevili pravé víry a ducha pokory, poslušnosti a věrnosti? Z toho důvodu byla napsáno mimo jiné knihy k tomuto problému, kterých vznikl v Minneapolis kniha pro kazatele církve adventistů sedmého dne od Božího proroka: „Svědectví pro kazatele.“
Nevymlouvejme se na kazatele, jestliže spí a nemluví, jak mluvit mají. Když umíme číst! Nyní si přečteme tato slova. CŘ z roku 2006 str. 15 čteme tato slova, která jsou mnohem naléhavější pro nás dnes :
„… Kristův příchod je blízko. Bůh nás nezjevil čas této události, ale nabádá nás, abychom byli připraveni...“
Z tohoto citátu čteme, že je něco důležitějšího pro nás, než zjevení času. Židům byl zjeven skrze proroka Daniele 9,25-27 čas, a nic jim to nepomohlo. Přesto nebyli připraveni. A nám je dáno vědět jak být připraveni a žít, jako ti, kteří jsou připraveni. BÚ 2/2012 strana 5 : (O tomto citátu jsme se již zmínili, tedy jen velmi krátce:)
„… mají duchovní zkušenost s „… věčným evangeliem...“ Tedy: s poselstvím o Ospravedlněí z víry, Stali se hlasem Třetího anděla.
Když Bůh mluví skrze svého Syna Ježíše Krista. A prostřednictvím Ducha svatého i skrze Boží slovo, či skrze Své proroky, nebo reformátory. A nyní zvláště k nám adventistům sedmého dne skrze Svého proroka a církvi daná Svědectví. To všechno se dálo a děje v moci a v přesvědčivé síle Ducha svatého. Pak je třeba poslechnout.. A ti, kteří se naučili poslouchat, uslyší. A ti, kteří se nenaučili poslouchat neuslyší. A když bude vydán nedělní zákon. V tu půlnoc země, ozve se ten jejich zoufalý křik. Všechny, do jedné všechny ty spící panny se probudí. Ale, bude pozdě. Pro těch pět nemoudrých, které se nenaučili slyše a poslouchat. Ony nejsou připraveny pro zapečetění.
Jak tuto zkušenost Půlnočního křiku popisuje Boží prorok. 5T 216 :
„Co děláte bratři, v tom velkém díle přípravy? Ti, kteří se spojují se světem, přijmou jeho řád a připraví se na znamení šelmy. Takovým, kteří sobě nedůvěřují, ale před Bohem se pokořují a své duše očišťují poslušností pravdy, těm bude naopak vštípena nebeská povaha; ti se připravují na přijetí pečeti Boží na svá čela. Jak mile bude dán rozkaz; aby byli opatřeni znamením, zůstane jejich charakter na věky čistý a neposkvrněný.“
Připomeneme si několik myšlenek tohoto prorockého poselství do těchto našich dnů.
Velké dílo přípravy… Výzva otázkou: Co děláte proto, aby jste mohli být zapečetěni v těchto dnech velké přípravy…
Ti, kteří se spojují se světem…. V této církvi adventistů byly vždycky dvě skupiny lidí. O tom jsme se již zmínili. A dále je napsáno, co se stane při nich.
Budou připraveni na znamení šelmy…. Právě proto, že to všechno co je dáno lidu konce znali, a ví, co je čeká se stanou našimi nejúhlavnějšími nepřáteli. A dále čteme o druhé skupině adventistů sedmého dne.
Kteří nedůvěřují sobě...pokořují se… jsou poslušní… jim bude vštípena nebeská povaha… Tito se připravují, aby na svá čela přijali Pečeť Boží…. Oni se připravují…! Proč? To si přečteme v následující větě tohoto citátu.
Bude dán rozkaz; aby byli opatřeny znamením… Bude vydán nedělní zákon. Bude vydán k vůli adventistům sedmého dne. Tento rozkaz vyjde ze strany šelmy ze země. Ale, proč bude vydán k vůli nám? Abychom byli zapečetěni. A to si přečteme z Božího slova. Zj 22,11 :
„Kdo škodí. škoď ještě; kdo smrdí, smrď ještě; a kdo je spravedlivý, ospravedlni se ještě; a svatý, posvěť se ještě.“
IV. SPASITELNÁ ZKUŠENOST.
Juda 1,10.11.12 :
„Tito pak, čehož neznají, tomu se rouhají; a což od přirození znají, jako nerozumná hovada, v tom se poškvrňují.
Běda jim, nebo cestou Kainovou odešli, a poblouzením Balámovy mzdy se vylili, a odporováním Chóre zahynuli.
Tiť jsou na hodech vašich poškvrny, kteříž s vámi hodujíce bezstoudně sami se pasou; jsou oblakové bez vody, jimiž vítr sen ui tam točí, stromové uvadlí, neužiteční, dvakrát mrtví vykořenění“
Tyto verše skutečně nejsou ani stínem náznaku neodpovídají tomu, že by měly nám nějak přiblížit, co to znamená mít : „spasitelnou zkušenost.“ Tyto verše mluví o pravém opaku – o těch, kteří ji nemají. Přečtěme si to podle třech uvedených veršů. A budeme to vědět. Co není a co j spasitelná zkušenost.
Juda l0 :
Rouhají se… Rouhají se tomu, co neznají. Moci Ducha svatého, tím se protiví Božímu slovu, které se jim nestalo pravidlem jejich víry a života. Poselství, které je jich Bohem dáno je jimi pošlapáno a zneváženo. Stali se němými psi. A Duch proroctví, který jim byl dán k jejich spáse je poselstvím jejich věčné zkázy.
Juda 11 :
A tento verš nám vysvětluje : Proč poselství Třetího anděla je poselstvím jejich zkázy, přečteme si to :
a) Šli cestou zlých skutků – Proto nenávidí všechny děti Ábelovi. Svět a světské požitky jsou jim bližší, milejší a dražší, než bohatství Ducha, duchovní hodnoty. A zaslíbení věčného Domova na Nové zemi a pod Novým nebem se svým Spasitelem a Bohem a Jeho dětmi. Když se proto nenarodili, zůstanou tady. TAKŽE :
V této poslední knize apoštola Judy před knihou Zjevení, je před naše oči postavena spasitelná zkušenost, jak se uskutečňuje při adventistech sedmého dne v poslední generaci :
Při jedněch, kteří jsou „…. dvakrát mrtví...“ je to zkušenost věčné zkázy.
Při druhých, kteří činili pokání a přijali nebem nabízené dary. Je to zkušenost věčné spásy.
Nyní to, co jsem řekl si přečteme z Božího slova. Dílo vítězné spásy. To, které Duch svatý započal, na kterém pracuje, a které dokončí; a to pro oběť Ježíše Krista.
Fil verše :
1 kapitola, verše :
6 :
„Jist jsa tím, že ten, kterýž začal ve vás dílo dobré, dokončí až do dne Ježíše Krista.“
Víra Boží je také jistotou přítomnosti moci Boží, a to proto, že je skutečností v životě takového člověka. Duch svatý to, co při člověku započal, tak na tom také dál pracuje, a to tak dlouho, dokud člověk s Duchem svatým spolupracuje. Nechává se Jím vést ve svém duchovním životě víry, a ten je také praktickým projevem jeho života. A Duch svatý dokončí své dílo. Jak dlouho tedy tato spolupráce potrvá?
„… až do dne Ježíše Krista.“
V 1T 181; EW 270 čteme tato slova :
„… Tato svědectví budou působit na srdce těch, kteří je přijmou…. Aby zvěstovali přímou pravdu. Někteří tak toto svědectví nesnesou, postaví se proti němu...“ Z toho všeho je možno říci : Od kolika našich kazatelů a členů v této církvi Laodicee odstoupil Duch svatý a nepřipravuje jich v této době pro zapečení. A až vyjde nedělní zákon; tehdy už bude pro ně pozdě, nebudou moci být zapečetěni. Pohrdli danou jim předností, jako Ezau. Pozdní lítost, pozdní pláč…
V 5T 129 si potvrdíme pravdivost těchto slov :
„Zvedá se bouře, která zkusí a prověří duchovní základ každého jednotlivce do krajnosti...“
16 :
„Ti pak, kteříž navzdoru Krista zvěstují, ne v čistotě.“
Můžeme mluvit o Ježíši Krista – ale ne po pravdě. Můžeme mluvit o evangelium Ježíše Krista – ale ne k naší i druhým k jejich záchraně. Proč? V tomto verši je napsáno : „… káží slovo o Ježíši Kristu, káží slovo evangelia, ale „… ne v čistotě...“
17 :
„Ti, kteří pak z lásky, ti vědí, že jsem k obraně evangelium postaven.“
Láska – Poslušnost – Víra – A následování Ježíše Krista. To všechno je nutné ke kázaní pravé víry a věrného evangelia.
Víra je dána Božím dětem. (Juda 3.,) Následování Ježíše Krista je skutečností při těch, kteří nebyli odrazeni ve dni jejich tvrdé a hořké zkoušky. (Zj14,4) A vyšli a káží : „…. věčné evangelium...“
„Ti, kteří navzdory Krista zvěstují...“ Ti ve skutečnosti apoštola Pavla nenávidí, slova Boží pravdy mají v nenávisti. Jsou neposlušní, nevěrní. A skutečnost „…. věčného evangelia...“ se nikdy nestala skutečností jejich života.
20 :
Podle pečlivého očekávání a naděje mé, že v ničemž nebudu zahanben, ale ve vší doufanlivé smělosti, jako i prve vždycky, tak i nyní veleben bude Kristus na těle mém, buďto skrze život, buďto skrze smrt.“
Zajímavá a důležitá slova apoštola Pavla pro nás, adventisty sedmého dne, a právě v těchto dnech. Bedlivé očekávání na slavný návrat Ježíše Krista, Krále slávy v počátcích adventního hnutí, ve dnech průkopníků adventního hnutí. Kdy my nyní jsme na konci adventního hnutí a před sesláním pozdního deště a před skutečností zapečetění. Proto se poučme se od apoštolů. Sk 4,29 :
„A nyní. Pane, pohlediž na pohrůžky jejich, a dejž služebníkům svým; mluviti slovo své svobodně a směle.“
Sk 4,31 :
„A když se modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všichni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží svobodně a směle.“.
A pro tuto zkušenost zde jsme. Vyhlášena Duchovní obnova. Modlitby o vylití pozdního deště. Zapečetění. Seslání Ducha svatého, abychom: „… mluvili slova poselství svobodně a směle…“ K vyvolání Božího lidu z Babylona.
28 :
„A v ničemž se nestrachujte protivníků, což jest jim jistým znamením zahynutí, vám pak spasení, a to od Boha.“
Bůh nám říká, že se nemusíme bát, že můžeme, když On je s námi mluvit slova Jeho poselství svobodně a směle. Promluvit proti těm, kteří odmítli Zdravotní reformu pro své posvěcení. (1 Tes 5,23.24) Nemusíme se bát říci slovo pravé a věrné proti těm, kteří zavrhli Ducha proroctví, Božího proroka, aby rostli ve víře a v Boží milosti. Ano, nikdy se nebojme mluvit slovo pravdy proti těm, kteří do svého života nepřijali poselství Tří andělů, aby se toto „… věčné evangelium stalo jejich duchovní zkušeností...“ Že tímto postojem se právě vyloučili z této církve adventistů sedmého dne. A jsou pouhými adventisty, členy u této církve adventistů sedmého dne.
2 kapitola, verše :
13 :
„Bůh zajisté jest, kterýž působí ve vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.“
Jak dobrá slova! Ne my, ale Bůh nám dal to chtění, Duch svatý to způsobil. Ani to chtění není z nás samých. My se jenom podvolili Boží vůli. Naše to bylo rozhodnutí, a stoprocentní rozhodnutí. A milovaný Bůh uskutečňuje to, co je Jeho vůlí. Tomu se říká dokonalá svoboda.
3 kapitola, verše :
16 :
„Ale k čemuž jsme již přišli, v tom při jednostejném zůstávejme pravidle, a jednostejně smysleme.“
K čemu nás Bůh přivedl, stali jsme se: Adventisty sedmého dne. Pro poselství dané tomuto lidu, a v tomto čase. Taková je skutečnost o nás. Takové je pověření naše. Ale i cíl dokončení toho všeho. A je nám zde řečeno: V tomto musíme být my všichni zajedno.
17 :
„Spolupracovníci moji buďte bratří, a šetřte těch, kteří tak chodí, jakož máte příklad na nás.“
Na tomto společně spolupracujme v díle Třetího anděla s poselstvím o Ospravedlnění z víry. Jistě, bude jich mezi námi i vámi velmi málo. Kéž vás náš příklad v této službě k věrnosti a zkušenosti tohoto poselství posílí.
18 :
„Nebo mnozí chodí, o nichž jsem častokrát pravil vám, a nyní s pláčem pravím, že jsou nepřátelé kříže Kristova.“
19 :
„Jichžto konec je zahynutí, jejichž Bůh jest břicho, a sláva v mrzkostech jejich, kteříž o zemské věci stojí.“
20 :
„Ale naše obcování jest v nebesích, odkudž i Spasitele očekáváme Pána Ježíše Krista.“
21 :
„Kterýž promění tělo naše ponížené, aby bylo podobné k tělu slávy jeho, podle mocnosti té, kterouž mocen jest i všecky věci podmaniti sobě.“
4 Kapitola, verše :
6 :
„O mic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu.“
Kol 1 kapitola, verše :
23 :
„Však jestliže zůstáváte u víře založení a pevní, a neuchylujte se od naděje evangelium, kteréž jste slyšeli, jenž jest kázáno všemu stvoření, kteréž jest pod nebem, jehož Pavel učiněn jsem účastník.“
Dobře, Pane Ježíši, když zůstáváme pevní v nám Tebou nám dané víře a neuchylujeme se od „… věčného evengelia, jenž jest kázáno všemu stvoření, kteréž jest pod nebem, jež jsem i já Pavel, Tvůj služebník spolu s bratřími i sestrami účastník.“ Když tedy projevujeme víru v uskutečnění trojandělského poselství ve hlasu Třetího anděla. Když vyznáváme svou víru v naplnění Božího zaslíbení daného sedmí církvi \Laodiee, církvi adventistů sedmého dne. Kdž vyslovujeme své přání v souladu s přáním Božího Syna, Pána Ježíše Krista jehož jsi Hospodine, Pane vždycky slyšel a vyslyšel. Pak Tě prosíme: Potvrď nám, že: Že ten čas je zde.
ZÁVĚR :
25 :
„Jejíž učiněn jsem já služebník, tak jakž mi to svěřil Bůh na to, abych vám sloužil, a tak naplnil slovo Boží.“
A toto je odpověď od Hospodina Boha a našeho Pána Ježíše Krista, že : Proto zde jsme, adventisté sedmého dne, k této služebnosti v poselství Tří andělů. A je to On, kdo nám svěřil poselství o Ospravedlnění z víry, abychom tímto poselství žili a vyvolali Boží lid z Babylona. A tak naplnili vůli Boží – k uskutečnění přišlo trojandělské poselství. A proto zde jsme, abychom naplnili zaslíbení dané v trojandělském poselství. Jedině takto bude naplněno přání Pána Ježíše. Přečteme si poslední verš této práce, co k tomuto vyjádření víry říká sám Hospodin.
29 :
„O čež i pracuji, bojuje podle té jeho mocnosti, kteráž dělá ve mně mocně.“
Říká: Ne tom pracuj! Takový buď. Tu moc která je v tobě ode Mne v projevu víry. Tak buď jist, že to, co jsem v tobě započal. Tento projev síly Pravdy při lidu Svém při něm i skrze tento lid také dokonám. Amen.
Konec