Duch proroctví
Nebojím se podepsat pod to, čemu věřím, jak věřím, a proč tak věřím. Proč jsem křesťanem – Proč jsem adventistou sedmého dne – Proč jsem protestantem, fundamentalistou. Člověk, který věří Bohu a Jeho Slovu, a pro něhož Boží slovo je pravidlem jeho života a jeho víry.
2 Kor 13,8 : „… Nic nezmůžete proti pravdě, ale k pravdě.“
Milý bratře,
Začneme těmito dvěma verši z Božího slova Žid 1,1 :
„Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého.“
Bůh svého lidu je tentýž. Mluvil tehdy skrze své proroky, mluví k nám i dnes skrze svého proroka. A to v těchto posledních dnech, v tak neobyčejně zvláštních a důležitých dnech. Pro skutečnost toho, v čem se nacházíme. Dále pak pro zuřivou nenávist toho, co satana a jeho pomocníků, jak na zemi, tak na nebi, co na ně čeká. Proto Boží prorok daný této církvi Laodicee obsahem své práce přesahuje svým prorockým úřadem přesahuje služby všech starozákonních proroků. Dobrý a moudrý Bůh nám dal takového proroka, jakého nutně potřeboval lid před slavným návratem Ježíše Krista. A nazval jej : „Poslem Páně….“
Žid 1,14 :
„Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení.“
A zde je řeč o andělech a jejich práci s Božím lidem. Jsou to služební duchové. Jejich služba spočívá v tom, aby lidé, kteří přijali Ježíše Krista, tak jak jsme to vyznali při svatém křtu, aby obdrželi spasení. Ale v tomto verši je jedno slovo, které vyjadřuje Boží přání, ale i naši odpověď na toto Hospodinovo přání. „… mají...“ Proto Pán Ježíš ve svém prvním kázání pro adventisty sedmého dne mluví o dvou kazatelích.
Mat 24,45.48 :
„… služebník věrný a opatrný...“ „služebník zlý… Prodlívá Pán můj...“
Věrný služebník věří tomu co mu řekl a k čemu jej povolal Ježíš Kristus; a žije pro to, čemu věří. Uvědomuje si naléhavost času; proto jeho poselství je „… pokrm v čas.“
„… zlý služebník řekl v srdci svém: Prodlívá Pán můj přijíti.“
Druhý kazatel označený jako zlý služebník, je vlastně pokrytec. Neříká to, co je pravdou jeho srdce. Neříká to nahlas. Ale jeho život je svědectvím dvojatosti, polovičatosti a neupřimnosti. A o tom budou následující výroky.
Druhé podobenství Pána Ježíše řečené nám, mluví také o dvou skupinách v této církvi adventistů sedmého dne. 10 pannen. Všechny věří – Všechny čekají – Ale… To ale… I o nich… Zde necháme mluvit Boží slovo a Božího proroka.
x
Poslední sobota v měsíci říjnu je věnována Duchu proroctví. Proč? Proto, co se stalo 22. října roku 1844.
A proto, abychom nikdy nezapomněli: Kým jsme – Proč tu jsme – A co máme.
Oz 12,13 :
„Sem pak skrze proroka přivedl Hospodin Izraele z Egypta, též skrze proroka ostříhán jest.“
Bůh vede svůj lid skrze svého proroka. Nikdy Boží lid na cestě k nebeskému domovu ponechán sám sobě.
Př 29,18 :
„Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.“
Takhle to vypadá, když opustí církev Boží svého, nebesy jim daného proroka. Nejednota – Nevěra – Bolest a trápení.
Mal 4,5 :
„Aj, já pošli vám Eliáše proroka, prve nežli přijde den Hospodinův veliký a hrozný,“
V době nejhlubšího duchovního úpadku, před slavným návratem Ježíše Krista, Bůh posílá svého proroka. (Je zde myšlena, jak prorocký úkol církve, tak i této zaslíbené církvi Boží prorok.)
Zj 12,17 :
„I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými ze semene jejího, kteříž ostříhají přikázání Božích, a mají svědectví Ježíše Krista.“
Satan to ví, a jeho boj se soustředí právě na tuto církev ostatků, která má dva znaky: Věrnost Božímu Zákonu, včetně svatosti soboty. A duch proroctví.
Zj 19,10 :
„I padl jsem k nohám jeho, abych se klaněl jemu. Ale řekl mi: Hleď, abys toho nečinil. Jsem spoluslužebník tvůj i bratří tvých, těch, kteříž mají svědectví Ježíšovo. Bohu se klaněj. Svědectví pak Ježíšovo jestiť duch proroctví.“
Zde je přesně určeno co tímto prorockým duchem je: Je to svědectví Ježíše Krista. Tímto svědectví se vyznačoval vždycky Boží lid. (1 Kor l,6; Zj 6,9; Zj 22,20)
Iz 8,20 :
„K zákonu a svědectví! Pakli nechtí, nechať mluví mluví vedle slova toho, v němž není žádné záře,“
Řeč o Zákonu, je řeč o knihách Mojžíšových. A Svědectví je poselství Božích proroků. Vzdát se jednoho či druhého znamenalo vždycky bídu národa a duchovní ubohost církve. Vedlo to vždycky k otrocké službě satanu.
2 Par 20,20 :
„… Slyšte mne, Judo a obyvatelé Jeruzalémští. Věřte v Hospodina Boha svého, a stane se vám věrně; věřte prorokům jeho, a šťastně se vám povede.“
Zde o tom čteme. Bůh je věrný k věrným. Jejich věrnost je podmínkou šťastného života.
Zj 1,1.2 :
„Zjevení Ježíše Krista, kteréž dal jemu Bůh, aby ukázal služebníkům svým, které věci by se měly díti brzo, on pak zjevil, poslav je skrze anděla služebníků svému Janovi,
Kterýž osvědčil slovo Boží a svědectví Ježíše Krista, a cožkoli viděl.“
Zde je řeč, hned v úvodních slovech knihy Zjevení o nutnosti Božího slova a svědectví Ježíše Krista a je to v souvislosti celými dějinami křesťanského věku. Kdy k vyvrcholení tohoto svědectví dochází v době konce dějin této planety.
x
Následující citáty jsou převzaty z knih „Problémy mládeže.“
Jak se může k Božímu prorokovi postavit Boží církev ? Jestliže skutečně církví Boží je. Přečteme si to a přesvědčíme se. Než jedině tak, že proroka Božího přijme. Nebudeme si nic vymýšlet. Nebudeme si na nic hrát. A nebudeme také zbabělci a pokrytci, kteří by radši nevěděli. Ale přečteme si to. A neustoupíme-li od přečteného. Pak jedině takto můžeme jít dál.
BÚ z 19 a 20.února 2009 :
„Autoritu Ellen Whiteové můžeme přirovnat k autoritě nekánonických proroků. Inspirovaná poselství poselství, která dostala pro církev nejsou dodatkem kánonu. Její spisy nejsou další Biblí, ani nemají autoritu jakou má Bible-. Písmo a jen Písmo je naší nejvyšší autoritou.“
„V roce l982 připravil vývor Generální konference oficiální prohlášení o vztahu mezi Biblí a spisy Ellen G. Whiteové.
Dále je uvedeno 10 x čemu věříme. Uvedu 2 body :
„Věříme, že Ellen G. Whiteová byla inspirovaná Duchem svatým a že její spisy – jako výsledek působení této inspirace – jsou platné zvlášť pro pro adventisty sedmého dne.“
„Věříme, že přijmout prorocký dar Ellen Whiteové je důležitý pro růst a jednotu Církve adventistů sedmého dne.“
Dále je uvede čemu nevěříme, a to také 10. Uvede také je 3 body :
„Nevěříme, že kvalita nebo stupeň inspirace ve spisech Ellen Whiteové se liší od inspirace Písma.“
„Nevěříme, že studium spisů Ellen Whiteové může nahradit studium Písma.“
„Nevěříme, že spisy Ellen Whiteové mění význam Písma.“
„V závěru bylo vyzdviženo, že pokud chceme správně pochopit inspiraci a autoritu spisů E.G Whiteové, je potřebné vyhnout se dvěma extrémům:
1) považovat tyto spisy za kánonické na úrovni totožné s Písmem.
2) považovat je za obyčejnou křesťanskou literaturu.“
Jak poznáme Božího proroka ?
„Postavení proroka, který jakožto Boží mluvčí, přináší svým bližním poselství nebes, je velmi důležité a nesmírně odpovědné Své povinnosti musí plnit bez ohledu na své city, záliby, či předsudky…. Jestliže lid neuposlechne vedení, o němž ví, že je vdechnuto Bohem, musí se to projevit v poklesu duchovnosti a ohrozí to celou jeho náboženskou zkušenost…. Čtyři základní zkušební kameny Božího proroka :
1) Iz 8,20 : K zákonu a k svědectví…
2) Mat 7,20 : Po ovoci poznáte je….
3) Jer 28,9 : Slovo od Božího proroka se splní, neboť Bůh jej s tímto slovem posílá.
4) 1 Jan 4,2 : Vyznává Ježíše Krista, který na tuto zemi přišel v těle…
Je možné připojit ještě tyto tři :
5) Toto jeho prorocké poselství má praktický užitek pro Boží lid.
6) Jeho poselství je časové a vhodné.
7) Má souvislost s okolnostmi.
Všech sedm těchto bodů Božího proroka se tak stávají duchovním bohatství a vzácnou duchovní zkušeností Božího lidu v době konce. Přesvědčíme se :
1) Pevnost a jistota. Lid Boží není zmítán ničím zvenčí.
2) Duch svatý pracuje, je Tvůrcem nového člověka k obrazu Božímu.
3) Boží slova se uskutečňuje v životě věřícího člověka.
4) Ježíš Kristus je nezbytnou skutečností jeho života.
5) Je to proroctví, je to skutečnost, a je to naděje, která se stane skutečností…
6) Neexistuje nic většího, cennějšího a důležitějšího pro Boží lid konce.
7) Ti, kteří toto mají, ví co mají.
x
A nyní ke slovům jak Bible tak Božího proroka. V Božím slově každý najde sebe. A ve slovech Božího proroka, každý pozná sebe.
EW 63 :
„V Božím slově jsou obsaženy mnohé pravdy, ale to, co Boží stádo potřebuje dnes, je „Přítomná pravda.“
Viděla jsem, v jaké nebezpečí jsou poslové, kteří opouštějí důležité body přítomné pravdy a setrvávají na předmětech, které nejsou určeny k sjednocení stáda a posvěcení duše. Zde satan využije každé příležitosti, aby poškodil dílo.
Avšak takové předměty jako jsou svatyně ve spojení s 2 3000 dny, přikázání Boží a víry Ježíšova, jsou dokonale utvořeny tak, aby vysvětlily adventní hnutí v minulosti a aby ukázaly. Jaký já náš současný stav, aby upevnily víru pochybujících a přinesly jistotu slavné budoucnosti. Vidím, že to jsou základní předměty, na kterých mají Boží poslové trvat.“
To, co potřebujeme dnes je pravda přítomnosti. A to je dáno Prorockým časem a službou Ježíše Krista ve svatyní – Mít správnou orientaci. Boží zákon, sobota a víra Ježíše Krista. Smysl a cíl existence církve – to je přesné zacílení. A to je sláva jediné možné budoucnosti – A k tomu jsme povoláni. Tato pravda je pevnost věci.
Jaké nebezpečí pro ty, kteří…
RH ,3.9 1889 :
„Nepřítel Boha i lidí je rozhodnut postavit se proti tomu, aby tato pravda o Ospravedlnění z víry nebyla jasně představena, protože ví, že když ji lid přijme úplně, jeho moc bude zlomena...“
Přítomná pravda vyústila v závěr. Proto i úsilí satana se soustředilo na to, co učiní satanu konec.
(Hora blahoslavenství) „Zde (Ježíš Kristus) jasně určil, kdo bude poddaným Jeho nebeského království...“
Nikdo z nás nemusí být na pochybách – Kdo ? Nikdo z nás nemusí být v nevědomosti – Co ?
RH, 22.8 1907 :
„Kristus, neposkvrněný Boží Syn, poctil lidstvo tím, že vzal na sebe naši hříšnou přirozenost.“
„… Vzal na sebe naši hříšnou přirozenost...“ Tento neuvěřitelný projev nepochopitelné Boží lásky doslova likviduje, a naprosto umrtvuje slova těch „učených…,“ kteří říkají : „nebyla teolog...“ Jen takto, co bylo Božím prorokem řečeno o Ježíši Kristu, a co je ze strany těchto „učených“ řečeno můžeme vidět cyničnost této omezené řeči.
3 SM 130 :
„Měl ( Ježíš) lidské tělo i lidskou mysl. Byl kostí z našich kostí a masem našeho masa… Přišel do našeho světa, aby si uchoval čistý charakter bez hříchu a aby vyvrátil satanovu lež, že lidským bytostem není možné zachovávat Boží zákon. Kristus přišel,aby žil podle zákona svým lidským způsobem právě tak, jak mají všichni žít podle zákona v lidské přirozenosti, chtějí-li jednat jako Kristus… Byla učiněna víc než dostatečná opatření, aby se mohl padlý člověk s omezenými silami spojit s Bohem skrze tentýž Zdroj, jímž Kristus zvítězil ve své lidské přirozenosti a mohl pevně obstát v každém pokušení...“
„… vyvrátil satanovu lež, že je nemožné...“ Nevěra a neochota je příčinou toho, co s Bohem, Duchem svatým možné je.
1 SM 212 :
„On (Kristus) přišel, aby naplnil veškerou spravedlnost a jako hlava lidského pokolení ukázal člověku, že může činit totéž dílo, splňujíc tak každou jednotlivost požadavků Božích. Tím, že opatřil člověka svou hojnou milostí, nemusí nikdo přijít o nebe. Dokonalost charakteru je dosažitelná pro každého, kdo o ni usiluje. To je pravým základem Nové smlouvy.“
„… Ježíš Kristus přišel, aby naplnil veškerou spravedlnost… a člověku je možné totéž….“ Slova : „… ty jsi bez hříchu?…. ty jsi svatý….“ vystihují jen tělesnost a duchovní absenci těch, kteří jich vyslovují. Tito nikdy nepoznali vznešenou velikost Boží lásky. Nikdy do jejich života nepronikla Boží milost. Proto nemohli pochopili její cenu. Proto je nemohla uchvátit Boží moc… To se všechno, k čemu došlo v jejich životě: jen stínem se dotklo jejich mysli.
SL 80.81 :
„Boží zákon je jedinou pravou normou mravní dokonalosti. Tento byl prakticky ukázán na životě Krista… Nemůžeme se vymlouvat, že to nedokážeme, protože máme ujištění: „Dosti máš na mé milosti“ (2Kor. 12,9)“
„… mravní dokonalost...“ Jen výmluva, nic jiného. Kdo nechce, nikdy mít nebude a nikdy nedokáže to, co Bůh od něho očekává a co On Hospodin od něho chce.
RH, 27.9. 1906 :
„Každému, kdo se plně poddá Bohu, je dáno privilegium žít bez hříchu v poslušnosti zákona nebes.“
„… žít bez hříchu….“ Příčina: Žít v hříchu – neposlušnost. Tak to říká Bůh skrze Svého proroka, tak tomu je. Neklamejme sami sebe!
MB 76 :
„Podmínky věčného života, který udílí Boží milost, jsou stejné jako v ráji, dokonalá spravedlnost, soulad s Bohem a naprostá poslušnost zásad Božího zákona. Starý zákon klade stejné požadavky na povahu člověka jako Nový zákon. Dosažení těchto požadavků se nevymyká našim možnostem. V každém Božím přikázání nebo nařízení je současně skryto určité zaslíbení. Bůh učinil opatření, abychom se Mu mohli podobat. Vykoná toto dílo v životě každého člověka, který se proti tomu nestaví svou zvrácenou vůlí a nemaří Jeho milost.“
„… podmínky věčného života… jsou stejné jako v ráji...“ Chceme-li být na Nové zemi, pak pro nebe se musíme naučit žít zde na této zemi.
GC 477 :
„Očekává (Bůh) od nás tu dokonalost, kterou zjevil Kristus ve svém lidství.“
„… Bůh od nás očekává...“ To co Ježíš Kristus pro nás představil ve svém lidství de na zemi.
RH, 19.9. 1899 :
„Mocí Ducha Svatého můžeme překonat každý hřích, od nejmenšího po největší.“
„… překonat každý hřích...“ Dnes! Ne ve chvíli, kdy Pán Ježíš přijde, to už pro každého bude na vždy pozdě.
AA 562-563 :
„Vírou může být odstraněna každá povahová vada, vyčištěna každá skvrna, opravena každá chyba a rozvinuta každá dobrá vlastnost.“
„Vírou může...“ Víra v Ježíše Krista, víra v Jeho milost a moc. Co Bůh řekl, to dokáže.
RH, 10.3 1904 :
„Ten, kdo nemá natolik dostatečnou víru v Krista, aby uvěřil, že jej může uchránit od hřešení, nemá tu víru, která umožňuje vstup do království Božího.“
„… kdo nemá….“ Kdo tuto víru nemá k vítězství nad hříchem, jeho hřích mu zabránil k vejití do Božího království.
COL 332-333 :
„Lidská vůle spolupracuje-li s Boží vůlí, stává se všemohoucí. Vše, co se má na Jeho příkaz vykonat, lze v Jeho síle splnit. Všechna Jeho nařízení jsou zároveň uschopňující silou k činu.“
„… spolupráce s vůlí Boží...“ Všechno je závislé na spolupráce člověka s Duchem svatým.
RH, 28.8. 1894 :
„Kristus zemřel, aby nám umožnil přestat hřešit, a hřích je přestoupením zákona.“
„… přestat hřešit...“ Takže, přijmout Pána Ježíše, vyznávat a věřit, a dál hřešit; pak oběť Ježíše Krista takových je přinesena nadarmo.
MB 49 :
„Svou vlastní poslušností Kristus dosvědčil, že Zákon je nezměnitelný a prokázal, že každý Adamův potomek jej může být dokonale poslušen skrze Jeho milost.“
„… poslušen skrze milost.“ Každému z nás je Boží milost k ničemu, jestliže skrze ní nejsme dokonale poslušni Božího zákona.
RH, 28.5. 1801 :
„Příčina netkví v nemožnosti zachovávat Boží zákon, ale v tom, že lidé nechtějí.“
„… netkví v nemožnosti...“ Když nechci, tak nechci. Vidět své nechtění a prožívat své nechtění silněji, a satan posílí. Než vidět a věřit v daném nám možnosti – A Bůh uschopní!
MS 148, 1892 :
„Vyžaduje se přesná poslušnost a ti, kteří říkají, že je nemožné žít dokonalý život, připisují Bohu nespravedlnost a lež.“
„… přesná poslušnost… dokonalý život.“ Nic na oko, žádný polovičatý život. Buď jsem adventistou sedmého dne, a jím jsem. A nebo jím jsem, ale nedokáži jím být.
SD 137 :
„… Kristus je konečnou mravní úrovní, které každý může dosáhnou...“
„… každý může dosáhnout.“ Bůh není přijímač osob. Za každého zemřel, a každému dal možnost.
1 SM 349 :
„V Jeho životě i povaze se zjevuje nejen povaha Boží, ale i možnosti člověka.“
„… zjevuje se… povaha Boží...“ Bůh je Bohem lásky, tak žil mezi námi… Ale náš Bůh je také Bohem lásky, protože On chce být s námi. A k tomu nám dal možnost, a to každému!
ST 1897, str. 176 :
„Kristus neučinil nic, co by nemohla učinit lidská přirozenost, jestliže se účastní božské přirozenosti.“
„… lidská přirozenost… božské přirozenosti.“ Buď jedná nebo druhá. Lidská k věčné smrti, té musíme zemřít. Boží k věčnému životu v té musíme žít, a nebudeme muset věčnou smrtí zemřít.
COL 149 :
„Můžete obdržet od Boha všechno, co získal Kristus.“
„… všechno, co získal Kristus.“ Ježíš Kristus neměl nic, co bychom nemohli mít i my. Avšak, naše bolest, smutek a tragedie je v tom, že my můžeme mít, a mámo tak žalostně málo z toho, co měl On.
Amazing Grace „Nekonečná milost“ E.G. Whiteová str. 107 :
„Ve svém úsilí dosáhnout Božího ideálu si křesťan v ničem nemusí zoufat. Všem je zaslíbena duchovní a mravní dokonalost, skrze milost a moc Kristovu.“
„… duchovní a mravní dokonalost skrze milost a moc Kristovu.“ Neexistuje větší přednosti – Vyšší pocty – A vznešenějšího poslání. Pohrdnout tímto by pro každého z nás znamenalo: Uvrhnout sám sebe, tak jako satan svržen byl. (Iz 14,15) Stát se ohyzdou domu Božího. (Iz 22,18) A pohrdnout tímto by pro každého z nás znamenalo: Den Ježíše Krista by pro každého z nás byl „… dnem tmy a ne dnem svtla.“ Jestliže jsme pohrdli těmito možnostmi.
PP. 594-595 :
„Vrátit člověku dokonalost, v jaké byl poprvé stvořen je hlavním cílem života. Cílem jemuž je podřízeno všechno ostatní.“
„… hlavní cíl života...“ Ježíš Kristus přišel na tuto zemi a vzal na Sebe padlou Adamovu přirozenost, aby nám dal přirozenost, kterou měl Adam před pádem do hříchu.
AA 531 :
„Každý může tam, kde se nachází, dosáhnout dokonalost křesťanské povahy… Bůh nás povolává k dokonalé morální úrovni a staví před nás příklad Kristova charakteru...“
„… Bůh nás povolává...“ Není místa a není prostředí, kde by nebylo slyšet Jeho hlas...
7T 143 :
„Království Boží nepřichází s vnější okázalostí. Přichází jemně inspirací Jeho slova, vnitřním působením Jeho Ducha, společenstvím duše s Tím, jenž jest naším životem. Největší projev moci tohoto společenství je vidět v lidských povahách, které jsou přivedeny k dokonalosti Kristova charakteru.“
„… společenství duše s Tím, jenž jest naším životem...“ Je to Bůh, Duch svatý, který v padlých lidech koná zázraky. Ale nevykoná v nás nic, bez nás. Tajemství vítězného života v Kristu Ježíše je dát Bohu příležitost.
6T 19 :
„Poselství o Kristově spravedlnosti bude zaznívat od jednoho konce země k druhému, aby připravilo cestu Páně. Toto jest Boží sláva, v níž bude ukončeno dílo třetího anděla.“
„Poselství … spravedlnosti… příprava… ukončeno dílo...“ Toto poselství máme… Ke hlasu třetího anděla vybízeni jsme… K přípravě ke Dni Ježíše Krista vybízeni jsme… Bez svatebního roucha nikdo nevejde… Dokončené dílo.
ZÁVĚR :
COL 416 :
„Poslední paprsky světla milosti, poslední poselství milosti, které má osvítit tento svět – to je zjevení Božího charakteru, Boží lásky. Boží děti mají slávu svého Otce zobrazit svým životem a povahou, mají ukázat, co pro ně vykonala Boží milost.“
„… zjevení Božího charakteru v Božích dětech...“ To jsou poslední okamžiky na této zemi při adventistech sedmého dne. Tato myšlenka prostupuje všemi staletími, až do tohoto poslední Dne. A co my ?
3SM str. 1903 :
„Jedno je jisté. Adventisté sedmého dne, kteří se postaví na satanovu stranu, se nejprve obrátí proti varování a napomínání Božího Ducha, které je obsaženo ve Svědectvích.“
Pravda a skutečnost; není třeba co k tomu dodávat.
RH, 16.7. 1895 :
„Neexistuje lepší důkaz, že ti kteří obdrželi veliké světlo, si tohoto světla neváží než ten, že toto světlo nenechají dopadat na ty, kteří chodí v temnotách...“
„… kteří obdrželi… neváží si…. Nenechají...“ Co já jsem mohl mít, a nemám – ať ani druzí nemají. Duchovní sobectví nenávisti.
Tes sv.3. str 252-253 :
„Jakým větším sebeklamem mohou být lidské mysle svedeny než důvěrou, že je s nimi všechno v pořádku, když je s nimi všechno v nepořádku! Poselství pravého Svědka nachází lid Boží ve stavu smutného sebeklamu, kterému upřimně věří. Nevědí, že jejich stav v Božích očích je hanebný.“
„.. ve stavu smutného sebeklamu, kterému upřimně věří...“ Jak se mohli mnozí naši bratři a sestry až do tak žalostného stavu dostat ?? Jistě! Jedním z nejsilnějších důvodů je : Vzepřít se proti Božímu proroku. A zde začíná tragédie jejich cesty – jdou sami, myslí sami a jednají sami.
V následujícím citátu uslyšíme tuto pravdu-
RH, 7.srpna 1888 :
„Až přijde Kristus, naše povahy nebudou změněny. Budou proměněna naše těla a přetvořena v podobu Jeho slávy, ale tehdy v nás nebude způsobena morální proměna.“
„Až přijde Kristus….“ lidství změněno… charakter a povaha ponechána – pro věčnost. Až přijde Ježíš Kristus… lidství nezměněno… charakter a povaha neproměněna, člověk zde ponechán.
Poslední sobota v měsíci říjnu, která patří Duchu proroctví – a školení laických kazatelů. Rád bych to na Tvém místě přečetl. Můžeš tak učinit Ty – tu možnost máš !
Rád bych to přečetl ve sboru v Poličce… Co by mi řekli ? Můžeš tak učinit Ty – tu možnost máš.
Co říci závěrem. Výborně a po pravdě to řekl bratr Ludvík na Březinách :
„Církev se štěpí na dvě skupiny...“
A mohli jsme si to uvědomit, všichni jsme mohli! Ty dva obrazy jsme viděli :
1) Poselství bratra Veitha na text Sk 27,28; Plachetnice na rozbouřeném moři, která se roztříští o skaliska u ostrova Melita. Avšak všichni jsou zachráněni !
2) Bez poselství a bez testu, a obraz plátno na Březinách. A na klidném moři plachetnice a v ní bezstarostný zástup… A na plátně čteme tento nápis :
„Všichni jsme na jedné lodi.“ Co jsem v takové chvíli mohl udělat ?
Přísáhl jsem Bohu, že nikdy nechci být na této klidně na vlnách moře plovoucí lodi, kde „jsou všichni tito.“ Ale že vždycky chci být s těmi na tom rozbouřeném moři, kde je apoštol Pavel, bratr Veith, bratr Wilson, bratr Gates aj. Nakonec všichni stojíme před stejným rozhodnutím. Amen.