13. úkol - DUCH SVATÝ – VYKUPITEL
„A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.“ (J 16,8)
Zde jsou v Božím slově zaznamenány tři úkoly Ducha svatého:
1) Jen člověku bylo dáno svědomí, aby mohl posoudit, co je dobré a co je zlé. Jen Bůh může působit na jeho svědomí. Činí-li zle, obviní jej. Činí-li dobře, ujistí jej. Ovšem, svědomí je tvárné podle toho, komu člověk dovolí, aby na něm pracoval.
2) Jestliže člověk uposlechne hlas Ducha svatého a nechá se jím vést, pak jej učí spravedlnosti, životu v pravdě, následování, službě a chválení Boha. Tak se děje, když Bůh vyučuje: „Já tobě k srozumění posloužím, a vyučím tě cestě, po níž bys choditi měl; dámť radu, oči své na tě obrátě.“ (Ž 32,8)
Člověk, kterého vyučil Duch svatý, žije ke cti Boha. Těmi slovy, jak jej učil, jeho Duchem, jak jej vedl: „Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.“ (1 K 10,31)
Duch svatý je Bůh, který koná dílo, které může konat jen Bůh!
„I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich. I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati.“ (Sk 2,3.4)
Duch svatý je dán novozákonní církvi v jarním dešti o Letnicích.
„Tak abychom znajíce Hospodina, více poznávati se snažovali; nebo jako jitřní svitání jest vycházení jeho, a přijde nám jako déšť jarní a podzimní na zemi.“ (Oz 6,3)
Na důkaz toho, že Pán Ježíš se stává naším Veleknězem v prvním oddělení nebeské svatyně. Bůh splňuje své zaslíbení a sesílá na učedníky jarní déšť, aby se zvěst o vzkříšeném a nyní v nebeské svatyni sloužícím Spasiteli, roznesla do celého světa. Smíření člověka s Bohem v Ježíši Kristu. V jediném to Prostředníku!
A tak, jak bylo na začátku křesťanských dějin, tak bude na konci, kdy Ježíš Kristus vstoupí do svatyně svatých, aby vykonal závěrečnou službu. Očištění svatyně v nebi. A očištění svatyně lidských srdcí, těch, kteří pozvání evangelia přijali a do svatyně svatých vírou vešli. Na ty je seslána moc Ducha svatého v zaslíbeném pozdním dešti, pro dokončení Božího díla.
„Muž pak jeden, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek. A lstivě něco těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským. I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé lstí, tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole?“ (Sk 5,1-3)
Duch svatý je Bůh.
„Duch svatý, zástupce Knížete vojska Páně, sestupuje na zem, aby řídil boj...“ (DA 352)
„Duch svatý je zástupcem Krista, nemá lidský zjev a je na něm nezávislý. Kristus, obtížený svou lidskou schránkou, nemohl být osobně na každém místě. Proto bylo v zájmu učedníků, že odejde k Otci a pošle Ducha, aby byl jeho zástupcem na zemi...“ (DA 668-669)
„Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám. Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.“ (J 16,12-14)
„Duch svatý jim tyto výroky připomene. Mnohé věci, které by učedníci byli nepochopili, by zůstaly nevyřčeny. Ty jim také objasní Duch svatý. Duch probudí jejich chápavost, aby dovedli ocenit nebeské věci...“ (DA 671)
„Utěšitel je zván 'Duchem pravdy'. Jeho posláním je stanovit pravdu a zachovávat ji.“ (DA 671)
Nyní dám otázku, a věřím, že je nutné znát na ni odpověď. - Jaká je souvislost s dílem Ducha svatého a trojandělským poselstvím? Proč je nutné, abychom odpověděli a znali tuto odpověď. Proč?
Poselství Tří andělů a dílo Ducha svatého dochází ve svém závěru posledních dní svého vítězného vyvrcholení.
Duch svatý ve svém díle před celým vesmírem oznamuje SOUD.
Třetí anděl oznamuje před celým vesmírem ROZHODNUTÍ.
Hlas sedmého anděla před celým vesmírem oznamuje: DOKONČENO JE TAJEMSTVÍ BOŽÍ.
A teď malý nákres:
Dílo Ducha svatého na konci dějin v době od roku 1844 – Jeho svědectví.
1 Hřích 2 Spravedlnost 3 Soud
Poselství Tří andělů, jejich úkol na konci dějin v době od roku 1844 – Jejich svědectví:
1 Anděl obviňuje z hříchu, protože lidé nectí svého Stvořitele a Učinitele.
2 Anděl vede ke Spravedlnosti. Proto vyvolává lidi z Babylona, aby se oddělili od jeho praktik.
3 Anděl oznamuje rozhodnutí. Rozdělení všech lidí na této zemi. Jedni ctí Boha, druzí satana.
Toto všechno proběhlo již jednou do roku 1850. Takže jak nyní?
Nepochybuji o tom, že to může mít ještě jedno naplnění. Věřím, že v této generaci. Svět to tuší. Satanské a odpadlé mocnosti proti tomu pracují. A my bychom to měli vědět. Modlíme se za to a prosíme Boha o toto poznání.
„Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.“ (Zj 10,7)
Máme k tomuto verši nějaký výrok Božího proroka?
Uvedu tento krátký citát: „Zvláštní světlo udělené Janovi, které bylo vyjádřeno v sedmi hromech, bylo nástinem událostí, které se budou odehrávat za hlásání prvního a druhého andělského poselství. Nebylo by to pro lid nejlepší, aby znal tyto věci, protože by jejich víra musela být nutně podrobena zkoušce. Podle Božího řádu mají být hlásány ty nejúžasnější a nejrozvinutější pravdy. Má být oznámeno první a druhé andělské poselství, ale žádné další světlo nebude zjeveno dříve, než tato poselství splní svůj zvláštní úkol. Toto je představeno andělem stojícím jednou nohou na moři, oznamujícím s nejslavnostnější přísahou, že více času již nebude...“ (MS 59, 1900)
Zajímavý citát a pro nás rozhodně velmi důležitý.
a) Hovoří o událostech, které se budou odehrávat za hlásání prvního a druhého anděla.
b) Potom následuje určitý úsek, kdy poselství nemáme ještě plně znát.
c) Dále se hovoří o Božím přesném programu hlásání plně odkrytých pravd.
d) Znovu má proběhnout oznámení poselství prvního a druhého anděla.
e) Až tato poselství splní svůj úkol, tehdy dojde k úplnému naplnění poselství Třetího anděla.
A podle tohoto se dá načrtnout – zrcadlové naplnění budoucích událostí.
Pravým účelem trojandělského poselství je, abychom jej přijali, protože je hlasem Božím k nám lidem v závěru dějin této planety. Abychom pochopili jeho význam, a toto poselství se v nás stalo skutečností našeho života k věčné záchraně. Jestliže jej odmítneme...
Jestliže jej odmítneme jakýmkoliv způsobem, ať už duchovní leností nebo tělesným způsobem věřícího člověka, tak ve skutečnosti odmítáme život ve spravedlnosti Ježíše Krista. Tímto jsme sami sebe oddělili od Boha a vyloučili jsme se z nebe. Takto jsme se rozhodli pro věčnou smrt a postavili jsme se vstříc věčné zkáze.