11. úkol - TOUHA VĚKŮ
„Přilnula duše má k tobě...“ (Ž 63,9)
„Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.“ (Ž 73,25)
V minulém úkole jsem se zmínil o pravosti pohnutek pro udělení Boží moci k opravdovému a čestnému životu ke cti Boha, k jeho slávě a k pravé službě. Zde ve slovech žalmisty jsou nám sděleny. Je to čistota srdce a pravost touhy pro udělení Boží moci.
„V srdci každého člověka bez rozdílu rasy nebo postavení je nevýslovná touha po něčem, co nemá. Tuto touhu vštípil milostivý Bůh do samé podstaty člověka proto, aby se člověk nespokojoval se svým současným stavem nebo s dosaženými výsledky, ať jsou špatné nebo dobré. Bůh chce, aby člověk usiloval o to nejlepší a aby dosáhl věčné blaženosti své duše.
Satan lstivě a prohnaně převrací tyto touhy lidského srdce...
Je záměrem Božím, aby tato touha lidského srdce vedla k tomu, jenž jediný ji může uspokojit. A je přáním Božím, aby vedla k tomu, jenž je plností a naplněním této touhy. Tuto plnost lze najít v Ježíši Kristu, Synu věčného Boha, „poněvadž se zalíbilo Otci, aby v něm všecka plnost přebývala... Nebo v něm přebývá všecka plnost Božství tělesně...“ (Ko 1,19 a 2,9). A je také pravda, že v něm jste i vy dosáhli plnosti“ (dle Ko 2,10) každé touhy Bohem vštípené i své vlastní. Ageus ho nazývá „žádoucím všechněm národům“ (Ag 2,8) a my ho právem budeme nazývat 'touhou všech věků, neboť je Králem věků'.
Účelem (života Ježíše Krista) je ukázat, jak se projevila v Jeho Synu, božskou krásu života Kristova, na níž se mohou podílet všichni, nikoli však ukájet přání pouhých zvědavců nebo odpovídat na otázky kritiků. Jako Ježíš Kristus svou dobrotou přitahoval k sobě učedníky svou osobní přítomností, svými pokyny a soucitnou účastí při všech jejich slabostech a potřebách, svým stálým společenstvím přetvářel jejich přízemnost v nadzemskost, jejich sobectví v obětavost, jejich omezenost a nevědomost v božské poznání a hlubokou lásku k lidem všech národů a ras...“ (DA 13-14)
TROJJEDINÝ BŮH
„Starý zákon výslovně neučí, že Bůh je jediný... První Kristův příchod nám poskytuje jasnější pohled na trojjediného Boha. Janovo evangelium zjevuje, že Trojici tvoří:a) Bůh – Otec
b) Bůh – Syn
c) Bůh – Duch svatý
Je to jednota tří souvěčných osob, které mají jedinečný a tajuplný vztah...“ (Adventisté sedmého dne věří, str. 43-44)
Bůh – Otec
„Příroda, právě tak jako zjevení, svědčí o lásce Boží. Náš Otec na nebesích je zdrojem života, moudrosti a radosti. Pohleďte na pozoruhodné a krásné věci přírody. Pomyslete na to, jak podivuhodně se přizpůsobují potřebě a blahu nejen člověka, ale všech živých bytostí. Sluneční svit a déšť, jež obšťastňují a oživují zemi, pahorky, jezera i pláně, mluví k nám o lásce Stvořitelově. Bůh uspokojuje každodenní potřeby všeho stvoření. Podle krásných slov žalmistových:
„Oči všechněch v tebe doufají,
a ty dáváš jim pokrm jejich v čas příhodný.
Otvíráš ruku svou,
a nasycuješ každý živočich
podlé dobře líbezné vůle své.“ (Ž 145,15.16)
Bůh stvořil člověka naprosto svatého a šťastného; krásná země, jak vyšla z ruky Stvořitelovy, nenesla stopy úpadku, ani stín kletby. Teprve přestoupením Zákona Božího – Zákona lásky – přineslo hoře a smrt. Přesto i v utrpení, jež přichází jako následek hříchu, se projevuje láska Boží. Trní a bodláčí, překážky a zkoušky, jež učinily z lidského života život plný námahy a starostí – byly určeny k dobru člověka jako potřebná součást výchovy podle plánu Božího k jeho pozdvižení z úpadku a zkázy, do níž ho uvrhl hřích. I když svět padl do hříchu, není jen místem strastí a bídy. V přírodě samé nacházíme poselství naděje a útěchy. I na bodláčí jsou květy a trní je poseto růžemi.
„Bůh láska jest“ (1 J 4,8) je napsáno na každém rozvíjejícím se poupěti, na každém vyrážejícím stéblu trávy. Švitořiví ptáci naplňují ovzduší svými líbeznými písněmi, krásné květy, nádherně zbarvené, provoňující vzduch svými libými vůněmi, majestátné lesní stromy se svým bohatým, sytě zeleným listovým – to všechno podává svědectví o laskavé otcovské péči našeho Boha a o Jeho touze učinit své dítky šťastnými.“ (CK 7-8)
Slovo Boží zjevuje charakter Boží...